Hrochův Týnec
neoficiální stránky
.
Historie Hrochova Týnce
První písemná zmínka
pochází z roku 1293. Tehdy se mluvilo o osadě
zvané Týnec. Jejím základem byla
obklopená tvrz a několik hospodářských
stavení na návrší, kde stávala
bývalá škola. Název Hrochův Týnec je
spojen s rodem Hrochů z Mezilesic, kterým osada patřila. Roku
1544 byla osada povýšena na město. Zásluhu na tom
má rod Hrochů z Mezilesic a tehdejší
panovník Ferdinand I. Období klidného
vývoje narušovaly okamžiky, které tvář obce
nadlouho nepříznivě poznamenaly, například
vyplenění vojsky uherského krále
Matyáše Korvína, několikeré
vypálení obce za třicetileté války či
přesun ruských vojsk v roce 1799 a 1800. Aby se Hrochův
Týnec mohl rozvíjet, bylo potřeba postavit
železniční trať. Historii vzniku, výstavby a provozu
dráhy nelze oddělovat od tratě Heřmanův Městec –
Borohrádek, protože s ní tvořila jeden celek.
Dovážet cukrovku z polí v okolí Hrochova
Týnce do cukrovaru ve Slatiňanech bylo drahé,a proto se
občané Týnce rozhodli postavit si cukrovar
vlastní. První kampaň zahájil v roce 1871.
V tomto roce byla společností státní
dráhy otevřena stanice v blízkých
Dašicích (dnes Kostěnice). Vedení cukrovaru začalo
uvažovat o napojení z tohoto místa vlečkou.
Návrh však pro neochotu obce a velkostatku nebyl
realizovan.Na zasedání zemského sněmu
Království Českého dne 11.2.1895 bylo
schváleno poskytnutí zemské garance na
splácení a zúročení 70% nákladů pro
dráhy v trase H. Městec - Chrudim město - Hrochův Týnec -
Moravany - Borohrádek s odbočnou tratí Chrast u Chrudimi
- Hrochův Týnec. A tak na jaře roku 1898 začla stavba. V srpnu
dalšího roku byla dráha již sjízdná
a využívala se pro rozvoz materiálu. V Hrochově
Týnci byla postavena i výtopna pro jednu lokomotivu.
Oficiální zahájení provozu bylo 25.
září 1899. Slavnostního otevření se
zúčastnili akcionáři, představitelé obcí a
okresu, představitelé průmyslových podniků,
zejména pak cukrovarů. Doprava na odbočné větvi do
Chrasti nebyla až do počátků motorizace nijak bohatá. Na
trať vyjížděly dva páry smíšených
vlaků - jeden ráno a druhý v podvečer. Vlaková
četa s jednou lokomotivou po zbytek dne obsluhovala pravděpodobně
cukrovar. Roku 1925 se stala trať státní. K 15. červnu
1925 byl zahájen provoz se zjednodušeným
řízením dopravy a od května 1929 začal na trati
poprvé jezdit motorový vůz a to řady M120.325. Tím
byly zavedeny tři páry ryze osobních vlaků. V roce 1930
byla otevřena nová zastávka Brčekoly. A od léta
1932 byla otevřena nová zastávka Hrochův Týnec -
mlýn. Podle letního jízdního řádu
1933 přestaly nákladní vlaky vozit
cestující. V osobní dopravě zůstaly 3 páry
motorových vlaků. V květnu 1934 byla osobní doprava
na trati Týnec - Chrast z důvodů hospodářské krize
zrušena a nahrazena autobusovou linkou ČSD.
Nákladní doprava fungovala pouze po dobu kampaní.
Ale už v létě 1935 byla autobusová linka zrušena a
dále se objevuje v jízdním řádu
poznámka trať 157 H. Týnec - Chrast – neobsazeno. O
šest let později byla znovu obnovena osobní
vlaková doprava. Slavnostní zahájení
provedl motorový vůz řady M 120.4 se dvěmi
přípojnými vozy. Od konce roku 1944 sílily
nálety spojenců a útoky domácích
partyzánů. Dne 18.4.1945 otřásla celým
okolím Rosic u Chrasti veliká exploze. Partyzáni
vyhodili do vzduchu 6 vozů plných výbušnin,
které stály se spoustou dalších vozidel
odstavených na trati. Provoz byl obnoven až po skončení
války. Následovalo rozšíření
osobní dopravy. Roku 1958 začlo obyvatelstvo protestovat proti
likvidaci své dráhy avšak marně. V 60. letech
rostl automobilismum a klesala kolejová doprava.
Nákladní doprava jezdíla pouze v úseku
Chrast – Chrast město.Málo významná trať bez
nákladní dopravy byla leckomu záhadou. A tak
posledního ledna 1978 se ozvalo houkání
pravidelného motorového osobního vlaku na
lokálce naposledy. V letech 1982 – 1990 byla trať
likvidována. Dodnes je provozní pouze úsek Chrast
- Chrast město a to jen pro nákladní dopravu. Dne
2.10.1999 sem zajel motorový vůz M 131.1133 se skupinou
zájezdu cestovní kanceláře ČD. Dochovaných
pozůstatků je poměrně hodně. Téměř v celé trase je
patrný násep. Ve stanici Rosice u Chrasti stojí
výpravní budova a skladiště. Nejvíce změn
prodělal Hrochův Týnec. V místech křížení s
tratí není patrného téměř nic. Z mostu přes
říčku Ležák zbyly jen opěry na březích.
Podél trati jsou patrné hektometrovníky.
